Berchtesgaden

Letos jsme se s kamarády konečně víc lezecky zakousli do Berchtesgadenu. Přijde mi o chlup méně příjemný na příjezd oproti třeba Gesäuse, Dachsteinu, ale na druhou stranu je zajímavý jak z hlediska krajiny, krásných výhledů, tak i lezení. Lezcům-pohodářům, kteří tamější vápno ještě nezkusili, se postupně pokusím naservírovat pár tipů na konkrétní cesty. 00 Lezení v Berchtesgadenu - v pozadí Gosaukamm a Dachstein.jpg

Oblast se mi zdá trochu náročnější na hledání nástupů a taky na sestupy. Ale je to spíš problém trochu horších popisů v průvodci. Anebo snad jen otázka času a zvyku. Topa a informace najdete jednak v lezeckých průvodcích – Berchtesgaden Ost a Berchtesgaden West, a také v různých výběrech alá Genussklettern Österreich Mitte, a nemálo je toho i na portálu www.bergsteigen.com, jistě znáte. Bacha na klasu, mně přijde o něco tvrdší než jinde v Rakousku, a pár kámošů mi tenhle dojem už potvrdilo. 
01 krajinově vděčný Berchtesaden

Když se řekne Berchtesgaden, každému se vybaví Watzamann a ultraklasické cesty na něj. O těch se tady už rozepisovat nemusím. Doporučím Vám však pár jiných kousků

Östliche Schoberplatte – cesta „Balu - probiers mal mit Gemütlichkeit“, klas. 5+, 580 m

Přístup k Öst.Schoberplatte: 2 hod, od Arturshausu po značené cestě směr Hochkönig mineme hospůdku na Mitterfeld Alm. Zde pokračujeme doleva do dalšího údolí a tam už vidíte ten kopec i stěnu s nezaměnitelnou kolmou věží Teufelskirch, podle které to poznáte. Podle topa z bergsteigen.com se dá hezky najít. Stěna je už z dálky vidět a na malém návršíčku pár set metrů před stěnou se po mužikách odbočí doprava až k nástupu na šikmé travnaté rampě. Podle fotky na Bergsteigenu to dá krásně najít (doporučuji si vytisknout foto stěny s nákresem). 02 přístup k Östl. Schoberkopf

„Balu“ je trochu nesourodá cesta – první dvě délky jsou ostřejší, píšou 5+ a 5, podle mě jsou ještě o trochu těžší, navíc místy rozchrastanější skála, která pocitu pohody zrovna nenahrává, a druhá délka je trochu náročnější na orientaci. Je to cesta se zajímavým překrokem přes takový komíno-kout. Střední třetina stěny je parádní lezení, za 4-5 v pevné kompaktní skále, buď plotnami, stěnou nebo rýnami. Horní třetina cesty je lehká až moc, až je to trochu škoda. 03 první délky jsou těžší 04 prostředek je parádní lezení v rýnách a plotnách 05 výhled z Östl. Schoberkopfu - na Mandlwand

Ještě mám pro Vás doporučení k sestupu – z posledního štandu je potřeba ještě popojít nahoru podél okraje stěny až k jakémusi ostrohu, maličkému sedélku (z něj je šarta na druhou stranu). Odtud vytraverzovat doprava po travnato-štěrkové lávce až k rozlehlému vrcholovému platé (Flachfeld). Po něm dál (na východ) k vrcholovému kříži. Pár desítek metrů za ním začíná slaňovací pista, ta se dá dobře najít – podle ocelového lanka, po kterém se z ostrého okraje slézá k prvnímu slaňáku. Je to na 4-5 slanění a potom stejnou cestou zpátky na Arturshaus. 06 sestup širokým vrcholovým hřebenem, přes kříž a dál ke slanění

Pozor, pokud by se vám třeba moc nechtělo slaňovat – slanění vypadá dost kolmé a vzdušné –  dobře promyslete, jestli do toho chcete jít. Pěší sestup dál po vrcholovém hřebeni směrem k východu se po pár stovkách metrů mění z pohodové louky na nebezpečné kolmé trávy a celé to končí strmou stěnou. Hlavně závěr je velmi těžký na orientaci, až nebezpečný – nedoporučuji!

Hohes Brett – cesta „Sommer, Sonne, Sonnenschein“, klas. 4, 400m

Německá část Berchtesgadenu. Příjezd: od dálnice A10 Salzburg, sjezd na Berchtesgaden, v něm odbočit na Kehlsteinhaus/Obersalzberg, potom na kruháči směr Hinterbrand až na placené parkoviště Hinterbrand. Kousek před tím placeným je také grátis parkoviště.

Velmi oblíbená, asi jedna z nejvíce lezených cest v oblasti. Topo a komplet popis najdete v průvodci a také na www.bergsteigen.com. Velmi často lezená cesta s hezkým plotnovým lezením. Dobře jištěná borháky s možností občas založit něco vlastního.

Přístup (od auta 1:45 hod) se podle průvodce najde rychle a dobře, pěšinka tě dovede. Od chalupy, kde odbočuješ z turistické cesty vidíš celou zeď, i sektor, orientace dobrá. Sestup je potom po značené pěšině, cestou je hospoda. Linie cesty je jasná, nýty jsou jen v těžších místech, občas dojistíš. Některá 4-ková místa byla ale spíš za 5 (např. závěrečný koutek).

Berchtesgaden je skvělá oblast, kde si najdou své jak lezci pohodáři, tak drtiči vyššího levelu, uspokojí i zdatné turisty nebo zkušené sběrače hřebenových přechodů (hřebenovka Hochkönigu!). Rozhodně stojí zato sem zajet.

A kde se uvidíme příště?

Zdraví,

Ondra