16.09.2016

Švýcarsko - Grimselpass a Furkapass

V německém Kletternu (05/2016) jsem náhodou zahlédl pár stránek s tipy na pěkné cesty ve švýcarských oblastech okolo průsmyků Grimsel (2165 m) a Furka (2436 m). Podle fotek úplné Yosemity, nástupy od 30 min do 2 hodin, obtížnost tak akorát, cesty od 250 m do 500 m, prý slušně zajištěné... prostě na první pohled sen bývalého lezce.

Letos nám na akce v horách moc nevycházelo počasí, a tak se to zdá jako malý zázrak, že na Grimsel je zrovna solidní předpověď (12–15 stupňů, polojasno). Operativně tedy míříme do okolí Furkapassu a Grimselpassu trochu to tam prozkoumat.

 

  • Trasa: Liberec – München – Lindau - Bregenz (AT) – Chur (CH) – Oberalppass – Andermatt – Furkapass – Grimselpass. Přes rakouský Bregenz je to kousek, takže ani nekupujeme dálniční známku a na těch asi 50 švýcarských kilometrů z rakousko-švýcarské hranice do Churu to taky nemá cenu – dá se jet pohodlně podél dálnice, a navíc z Churu se už stejně musí po okreskách. Z Andermattu míříme rovnou přes Furku a Grimsel do oblasti Gerstenegg.

5659

První seznámení s místní žulou bude pod přehradou Räterichsbodensee, asi 5 km pod Grimselpassem (směrem na Meiringen).

5660 Gerstenegg pod Grimselpassem, přehrada Räterichsbodensee


Parkujeme pod hrází, v autě se tam dá přespat, žádné komplikace nenastaly. Je to údolíčko lemované dlouhými položenými plotnami, od čtyřkových procházek až po ultra masakry v kolmé hladké skále se zdánlivou absolutní nepřítomností čehokoli, po čem by to šlo lézt. My si to rozehrajeme zlehka – je už odpoledne, navíc po dešti a chceme si hlavně osahat materiál: takže Foxie za dětských 4b, 250m plotna podél dlouhého koutu, asi na 10 délek, z parkingu jenom 15 minut chůze.

5661 Masiv Gersteneggu – cesty Foxie, La Strada

Podle místních je to fakt taková seznamovačka, bývá dost obsazená, my na to jdeme hned po dešti, takže jsme v ní jenom dvě dvojky. Krásné plotny, slušně vyborhákované, místy až moc na můj vkus, stačí nám cvakat tak každý druhý, vlastní jištění nepotřebujeme. Tření matroše je vynikající, krajina super, první dojem z oblasti více než pozitivní.

5662 První délky Foxie, pohoda v plotnách a koutech

5663
Jedna krásná délka za druhou, žádné komplikace, splněný švýcarský sen : )

Dolů se schází nebo slaňuje. Doporučil bych sestup, necelá hodinka zpátky k autu. Slanění plotnami byla fakt pruda a sestup je fakt pohodový a rychlý.

5664 Slanění z Foxie – radši to ale sejděte

Další kousek co stojí za osahání, skutečně požitkové lezení, je nádherná stěnovo-plotnová La Strada (5b, 370 m), na masivu vpravo od Foxie, nástup jen o pár minut déle než na Foxie. Prvních pár délek je v kolmějším terénu, jeden sokolík za druhým, prostě dojde trhlina a přesahuju hned do další, nýty tak akorát, místy bych i přizaložil, ale ovládnu se a až na vrchol není potřeba dojišťovat. Až na výjimky je už potom cesta položenější, a i hezky rozmanitá – plotny, stěny. Pořád skvělý výhled do údolí pod námi a parádní zasněžené třítisícovky nad ním. Prostě nádherná horská krajina. Sestup je v pohodě: pěšky po mužících zhruba 1-1,5 hod zpátky na parkoviště pod přehradou.

5665 První délky La Strady, jeden sokol za druhým, nádhera

Na položeném masivu, vpravo dole pod La Stradou, je další parádní kousek. Tady už dosáhneš toho pravýho plotnovýho orgasmu. Der fliegende Teppich (= létající koberec); 5b, 320 m, nástup zhruba půl hodinky, pěší návrat taktéž.

5666   Fliegender Teppich = létající koberec – trefný název pro tyhle krásné zvlněné plotny

Často se to leze dohromady – začne se „Teppichem“ a na jeho konci se jenom popojde 5 min na nástup La Strady. „Teppich“ je fakt vynikající plotnové žrádélko.

5667 Fliegender Teppich – plotny plotny plotny

Po pár dnech jsme tady pochopili, že místní klasa je dost specifická: stěny, kouty a spáry celkem odpovídají uvedené obtížnosti, ale plotny se nám zdají nejméně o stupeň podhodnocené, myslím velmi tvrdě klasifikované. 5b v místní plotně je pro nás na hraně, a to jsme si mysleli, že jsme v plotnách celkem na koni. Tady ale musíme „prodat“ všechno, co umíme od nás z Jizerek, jak morálově, tak technicky. Na pár místech „Teppichu“ si to fakt dáváme naplno a tak tak že se neobjeví bláto na hřišti : )

5668 Teppich – prostě dýchat a valit furt dál

Je to ale nádherná cesta, která stojí za přelezení. Leze se pořád po čisté žule, nebezpečí tam nehrozí, lezečky na tom drží jako přilepené, případný pád by nastal spíš kvůli zazmatkování, nějaké pitomosti, jištění je tam tak akorát, nebezpečná tlama určitě nehrozí. Fliegende Teppich upřímně doporučuju! 5669 Prostřední pasáž Teppichu – lezečky drží jako přibité, teda většinou : ) Odlezy jsou sice místy ostřejší, ale pořád to je bezpečné lezení.

O pár kilometrů níž údolím je další parádní stěnaMittagfluh. Najdete ji mezi Handeckem a vesnicí Guttannen. Směrem dolů je ze silnice vidět vpravo, začíná jí celý hřeben. Zaparkovat se dá přímo u silnice a odtud je to pěšinou rovnou ke stěně cca 30 min. Cesty 300–350 m, mezi 5a–6b, velmi podobné jedna druhé, nejjednodušší je Südkante za 5a, vesměs dobře chytovatá.

5670 Mittagsfluh – 30 minut od silnice, na výběr z pěti pěkných cest, pětky a šestky

Vzhledem k blízkosti silnice je to dost frekventovaná zeď, hlavně v Südkante dost našviháno, takže doporučujeme sem vyrazit spíše ve všední den. Charakter matroše je už jinýstěnové lezení, nejvíc nám to připomínalo Tatry á la Štáflovka nebo Východný pilier na Volovku, stěnu Hokejky nebo Kuttovu na Batizák, jenže kompaktnější a delší. Jištění je tady už spořejší, ale pořád slušné, 3-4 nýty na délku, občas jsme si přizaložili. To množství lidí ve stěně kolem, navíc dost začátečníků poprvé v něčem delším, mi nebylo příjemné, úplně jsem si představoval ten shozený šutr při nějakém delším odlezu a nebylo mi zrovna lehce. Lezení ale super, stěna jako blázen, dlouhá, vzdušná, moc pěkné. Sestup slaněním – což je docela pakárna, vzhledem k frekvenci provozu, navíc ve členité stěně s dostatkem hrotů a zářezů, ve kterých se může chytit lano – jedněm Švýcarům jsme lano sundávali – no, byl jsem rád, že jsme zpátky na nástupu.

A když si chce člověk od lezení odpočinout, může vyrazit na exkurzi do podzemní elektrárnyTreffpunkt je přímo na parkingu pod hrází Räterichsbodensee, anebo se může nechat vyvézt nejstrmější pozemní lanovkou v Evropě z Handecku ke přehradě Gelmersee a příjemnou procházkou se zase vrátit dolů. A to není zdaleka všechno. Celkově je tady na pár kilometrech strašná spousta možností jak lezeckých, tak trekkingových.

5671

Hřebínek cestou na Siedelenhütte nad Furkapassem

Navíc super návštěvnická infrastruktura od vlaků, přes autobusy, které sváží turisty, lezce i cyklisty zpátky k parkovištím nebo do městeček, Švýcaři to prostě mají promakané. Plno lezeckých i trekingových možností nabízí Furkapass (2436 m, z Grimselu směrem na Andermatt, autem půl hodiny), odtud pohodová hodinka na chatu Sidelenhütte (2708 m). Takže převýšení jen pár stovek metrů, hodinku procházky krásným údolím a jsi v parádní dolině s mnoha atraktivními lezeckými cíli – od Hanibalturm (5c/6a), přes Grosse nebo Kleine Kamel – nádherné věže v hřebeni, na oboje vedou 6a, až po další 6a na Galengrat, který je součástí hlavního hřebene kolem doliny.

5672
Hřeben s „velbloudy“ (Kleine Kamel und Grosse Kamel)

Ten korunuje vrchol Galenstock (3586 m), na který se mimochodem dá vylézt podél Rhonského ledovce od hotelu Belveder (přímo u silnice pod Furkapassem). V okolí chaty Sidelenhütte najdete i Klettergarten pro osahání materiálu, nebo prostě když není chuť pouštět se do větších akcí. Výběr z cest, vrcholů a hřebenů jako v sámošce, prostě úplný velkoobchod s žulou!

Samozřejmě jsme na takové akci chtěli vyzkoušet i některé z novinek DIRECTALPINE na podzim / zimu 2016, zatím přísně tajných, ale za pár týdnů už je uvidíte v našich obchodech:

5673
Nový funkční ....skvost....JORASSES

5674
A vyzkoušeli jsme i nové kapsáče (konečně!!!) – postavené na Mountainerech = Mountainer Cargo


5675
A když už jsme byli v tom testování, nemohli jsme v Andermattu nevyzkoušet tradiční švýcarské sýrové fondue – za ten bohatýrský průvan v peněženkách to fakt stálo : )

Nějaká topa viz článek v časopisu Klettern 05/2016, podle toho se nahrubo dá, byl to náš základ informací. Dále průvodce Schweiz Plaisir Ost (Sandro von Känel, cca 50 CHF), případně West (v Grimselu se ty oblasti lámou, překrývají), a dobrý je prý i nový Dreams of Switzerland (Claude und Yves Remy, 160 stran, 29 € / 35 CHF).

Určitě sem ještě přibudou další fotky a informace, časem, až to zase bude zpracováno, prověřeno, přelezeno a upraveno. Máte se na co těšit. A mezitím se do Grimselu rozhodně můžete jet podívat. Rozhodně nebudete litovat!

Ondra (Directalpine) & Vašek Lábus.

 

Blog