RUDAWY Janowickie - lezení na polské žule

Rudawy místo hor? Ale proč ne…

Původní cíl lezení v oblasti Dachsteinu nám zhatilo 15 cm sněhu ve stěnách. Když už jsme tedy měli opušťák od rodin a jiných povinností, hledali jsme náhradní cíl. Výběrové podmínky - sucho a nová oblast - nás nakonec prskly do ne až tak vzdálených Rudaw u Jelení hory. Ano, jako náhradní cíl za Dachstein je to slabota, ale lákalo nás objevování, příjemná žula a zasazení do krásné přírody.

Volba padla i proto, že jsme měli již od minulého lezení na blízkých Sokolíkách nového průvodce na tuto oblast, který obsahuje celkem 12 oblastí (78 PLN). Brzký sobotní start a okolo 10 ranní jsme ve Velkých Janovicích na parkovišti pod oblastmi Skalní most a Piec, doporučenými místním “škodičem” Pepisem Koudelkou. Parkoviště se stany potvrzuje, že bivakování tu zatím není problém. Doufám, že to tak dlouho zůstane. Přístup je po příjemné, mírně se zdvihající asfaltové cestě. Po 20 minutách  jsme pod Skalním mostem. Jedná se o jednu z největších dominant oblasti a tak se člověk musí připravit na odpovídající zájem polské lezecké komunity. I tak mě množství „kurev“ z úst klejících Poláků překvapil. Srovnání s vedlejšími Sokolíky z pohledu přelidněnosti však naštěstí není na místě. Skalní most

Cesty do 30 m, kombinace cest s fixním jištěním i po vlastním. Zkrátka se tu dá vydržet skoro celý den. Pokud máte ještě chuť, je tu několik dalších skal. My šli ještě na Malinowku, útes se spíše lehčími cestami. Vybrali jsme zřejmě místní drahokam a to cestu "Czy male jest piekne?", která prověří schopnosti na malých lištách a pevné nervy zdvihnout se za jen tak tak držící chyt. Cvakáni 3 Bh je opravdu zábava.

Malinowka – Jirka H. se snaží dobít 3bh na Czy male jest piekne?

Nejhezčí cestu, co jsme dnes lezli, byla cesta "Eldorado". Ta vede na první skálu, kterou míjíte při cestě z parkoviště. Krásná prstová spárka s žertovným krokem do police a pak ještě jedním. Ti otrlejší mohou vynechat borháky…

Cesta Eldorado

Na véču přejíždíme na parking pod Sokoliky. Je to na kopci, kam ráno svítí slunce a v podvečer už tam není „výběrčí daní“. Potkáváme zde kamarády z Jizerského Quakera. Tak bylo veselo. Druhý den volíme oblast okolo Fajky. Parkujeme na P ve Stružnici, odkud se po žluté a pak modré dostáváme po cca 30 min chůze ke skále. Je to opět oblast, kde si přijdou na své sportovní lezci a stejně i ti, co rádi těžké věci po vlastním. Doporučuji cestu "Laweczka", krátkou "Kobru" nebo "Popkulturu". 

Fajka  - cesta Laweczka

Odpoledne jsme ještě prošli okolní oblasti, abychom věděli, jak, kde a co pro příští návštěvu. Je totiž jasné, že zde nejsme naposledy.

Výhled z vrcholu Fajky

Zdraví Jirka D. a Jirka H.