made in eu

Mallé Blocky 2012

Jsme zaostalej. Zaostávám za realitou. Tak měsíc. Teď už možná víc. Důvodů je víc a teď i jeden novej. Nastěhoval se k nám novej Budíček. Budí si kdy chce. Spí si kdy chce. Krmí se kdy chce.

Nedokážeme ho seřídit. Po létech slastného povalování do 9 vstáváme v 6. Možná by se zdálo, že když vstávám v 6, tak mám spoustu času navíc. Nemám. Chyba. Zaostávám stále víc a víc. Realita mě válcuje. V tuhle chvíli jsem za ní tak měsíc. Ale to jsem už psal. Co jsem to vlastně chtěl? Jo.

Mallé Blocky

Po loňském ročníku, kdy mě zaskočila silná učast a kvalitní sbírka polehávačů, jsem se letos trochu obával, jestli máme co nabídnout. Tak jsem napsal do Rock Empire, Direct Alpinu, Hudy, Bealu, Padu, 321outdoor.cz, Adrenalinu.cz, jestli by zase neposlali nějaký skvělý ceny pro polehávající lid. Kopáčům jsem vytyčil nový sektor, kde má něco vzniknout a nadiktoval oprášení starších projektů. Taky jsem zašel na město Tábor a poprosil o nějký ten peníz na barevného průvodce, a zašel do tiskárny Nová Forma, aby nám ho vytiskla.

A nechal jsem to osudu, ať se ukáže, na čí straně stojí Štěstěna.

Asi tomu tak mělo být, když Mallé Bloccky, tak trocha deště. No trocha :-( Spousta lidí se nechalo odradit. Dokonce i legendární loučovický ležec Enrico oznámil, že nechá svojí formu ještě ugaučit. Nakonec dorazilo kolem 25 lidí. Ale ti co nedorazili, ti se šeredně spletli. Sobota ráno sice dojec jako sviň, ale kolem 4 odpo už se obléhali první šutry.

A bylo co nabídnout. Údolní Bigband Ukrajinských Kopáčů (UBUK), jež čítá několik sólistů na lopady, krompáče, pajcry a hupcuky se činil. Nejen že ve vytyčeném prostoru vznikl parádní sektor se spoustou, spíš na pohled lehčích, na pokus těžších, směrů. Taky se zanořili do země a vykopali skovost ze Žiletek. Nové linky budou daleko za hranicí toho, o čem mívam vlhké sny. Hluboce smekám.

A jak bylo? V hustém ranním dojanci se kluci rozhodli pro Židárnu, kde může pršet snad jen z boku a já čekal co nejblíž hospody a vyhlížel první modro.

A to naštěstí přišlo dřív než úpil. Vyčkali jsme hodinku a vyrazili na zteč. Při obléhání jedné opravdu těžké, skoro až nepřekonatelné horizontální prdele přišel Doudlo, posadil se, zabral, založil betonovou žábu, ani neheknul a přelez. Tak jsme mu zakázali žábu. Tak se znova posadil , zabral, našel v prdeli lištu na spoďák, ani neheknul a přelez. Tak jsme mu zakázali lištu. Tak zase zased, zabral, zalomil v rajbáku, ani neheknul a přelez. Tak jsme mu zakázali zalamovat. Tak nám řek, že jsme …....nenapravitelní vymýšleči..... a šel si zalízt :-)

Inu je to hra a ten den se snad všichni hezky pohráli. Pomalu se začalo smrákat a my se začínali trousit směrem k hospodě. Chtěl jsem vyhlásit Noční ErZeTu, ale tentokrát řekli oni mě, že jsem...... a že lezli celej den, a že se mi na to můžou........

Tak jsem šel taky sát. Mezitím se rozhýkala kapelka na pódiu, kdo se nevlnil na parketu, tak se vlnil směre pro pivo, nebo od piva. Došlo i na hiStorky. Pády se prodlužovaly,obtížnost těžkla, madla mikrovatěla a rajbasy stropatěli. Prostě klasická lezecká pitka.

  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor
  • Mallé Bloccky 2012 - Tábor

Jelikož to byla první akce, kdy jsem dostal volno na celý víkend od ženy a potomečka, tak jsem si to chtěl řádňácky užít. Jako za starej časů. HyperPunk. Ale po pár pivech jsem si uvědomil, že už jsem táta od rodiny a starší člověk, navíc by mě ráno bolela hlava, tak jsem šel spát. Sámo jako za mlada - na Punkýše. Bez stanu. Pod širák, tam kde upadnu. Pak jsem si zase uvědomil, že jsem.........., tak jsem posbíral všechny bouldermatky od Rock Empíru, v altánu pod střechou udělal megaletiště, vzal ten nejteplejší péřák od Rákosky, bublinkatou vodu, to kdyby mě přepadl bolehlav, velkou lampu, to kdyby se mi chtělo na záchod, a jako ten nejtvrdší pankáč usnul jak mimino.

Ráno, když jsem protrhnul oči, první koho jsem uviděl byl Ozajstný Punker Henry, kterej pobíhal po parkáči zabalenej v červený dečce a snažil se zahřát. To je Punk...

A pak se šlo popoléhat. Budějovičáci pobíhali údolim a vykřikovali: „Body, Body, Body, Body!“ jiní se soustředili na svůj projekt, další se trousili mezi kameny a snažili se vystřízlivět, prostě jak kdo uměl. Padaly i hodnoty. Přivandovalec Džanglí se pochlapil a vychvátil pár 7 B-é až Cé-ček, Dingo Star a Luky uváleli nějaký B a A+, Vláďa se obul do projektu za 7 až 8 ….nevíme, uvidíme..... inu hafec výkonů.

A pak se vyhlašovalo, neb lid si to žádá a rozebírali se ceny od sponzorů a …......

…..řve mi tu budíček, tak budu muset končit, takže děkuju všem, co kopali, všem co přijeli, sponzorum, že nás podpoří i v nejisté době a vlastně všem co mě nutěj tuhle káru tlačit dál......

Pic jak sviňa a zase za rok.

Slabouch