Jiří Doubrava

 

  • Jiří Doubrava
  • Jiří Doubrava
  • Jiří Doubrava
  • Jiří Doubrava
  • Jiří Doubrava
  • Jiří Doubrava
  • Jiří Doubrava
  • Jiří Doubrava

Echt liberečák, dětství jsem prožil kousek od Rudolfova, kde jsem propadl kouzlu hrubozrna Jizerek a lezení vůbec. Od té doby utíkám moc rád do lesů, skal, středních hor a párkrát jsem nakoukl i do těch vyšších obrů. Lezení v jakoukoli roční dobu, na šutrech, skalách, stěnách, ledech, v horách  tvaruje jak mou povahu, tak i tělo (v dobrém i ve špatném slova smyslu) již od mých 16 let.

Když nemohu lézt, trochu běhám na suchu nejradši s naší fenkou nebo i na sněhu na běžkách. S rodinkou občas honím sjezdky nebo prkno. Dříve jsem rád a často jezdil na horáči.

Nejvíce ceněný výkon: úplně nej je prima rodina a pak že stále mohu dělat to, co mě baví.

Jinak než o výkonu raději mluvím o nej zážitcích.Mezi ty nej bych uvedl Denali, Peru (Huascaran&Alpamayo), Moderní časy na Marmoladu, Hasse&Brandela na Cimu Grande, Gulivera na Grand Capucin,  Beyond Good and Evil na Pelerins, Futurama v Jizerkách, Diretisima na Kežmarák, Lapiňák na Galerii ganku a Stanislawski na Vysokou vše v zimě, Fratelo na Badile, pytel na Astromanovi v Údolí, zímní Salzburská na Watzmanna... Oblíbená oblast: Teplice, Labák, Jizerky, Šamonice, Dolomity, Peru, Jura(super pivo),… nakonec jak píši výše, jde o zážitek s parťákem a teprve pak až o oblast a období.

Rád si počte: když je čas tak ano... 

Ideální víkend: Alespoň jeden den lezení. 

Oblíbený nápoj: Pivo a pro chuť červené. 

Moudro na konec: Když se chce, tak to jde aneb slovy místního klasika: “kde je vůl, je i cesta” nebo ještě jinak: “kdo chce hledá způsob, kdo nechce, důvod."