Heliskiing - Švédsko

Švédská čtyřka

Po dlouhé zimní sezoně, zaměřené hlavně na freeride a skialp, jsem dostal nabídku od Pureheliskiing.com, poprvé si vyzkoušet ve švédsku práci heliguida.

Po návratu z Alp se jen přebalím a druhý den nasedám do letadla směr Stockholm a Kiruna. Tam mě již čeká připravená Robinova (Robin Kaleta, nebo-li "Kabin Roleta") dodávka. Naberu dva klienty, se kterými se seznamuji přímo na letišti a vyrážíme do cílové destinace- Nikkaluokty. Je to pouze 60km a tak po hodince jízdy jsme na místě. 

Nikkaluokta leží asi 200km za polárním kruhem, je poslední osadou před výstupem na nejvyšší horu Švédska Kebnekaise (2111m.n.m.). Osadu, která se skládá z hospody, kostelíku a pár dřevěných chatek, spravuje místní rodina Sámů. Máme to štěstí, že zde můžeme jako jediní provozovat heliskiing. 

Pro toto původní domorodé obyvatelstvo, je totiž příroda a jejich Sobi vším. Žádná jiná heliskiingová společnost tu nesmí působit a i my jsme tu letos jen na zkoušku…spojovacím článkem mezi námi a místními je i náš pilot Goran, rodák z Kiruny, což je další, bezesporu obrovskou, výhodou..

Na tomto krásném místě trávím 14 úžasných dní, kdy slunce skoro nezapadá. Den co den vzlétáme směrem ke Kebnekaise a užíváme si nedotčeného prašanu a později i firnu. Ani ne 10 minut letu a jsme přímo v srdci tohoto unikátního pohoří.

A proč hovořím o švédské čtyřce? 

Když hory zahalí mraky, vyrážíme na skialpy, lézt na ledy, nebo rybařit. Jednou se nám dokonce podaří i vodní lyžování!!

Ledy, to je ale moje disciplína!

Útvar, ve kterém se úchvatný ledopád nachází, nazývají místní „srdce“. Opravdu mystické místo…

Večery trávíme u ohně. Sedíme na sobích kůžích a opékáme švédské buřtíky...z provozovaného icefischingu totiž zatím žádný úlovek nevzešel.

Během posledních pár dnů, se ale jaro už i tady, daleko za polárním kruhem nekompromisně hlásí o slovo. Nakládáme skůtr, zabalím Instalatéra, ještě naposledy zamáváme u silnice pasoucím se sobům a losům a vyrážíme na takřka 3000 km dlouhou cestu domů. No domů…první zastávka je hned za hranicemi v Rájci a Ostrově na písečku! Na to už jsem se moooc těšil.

Ale stejně……příští jaro v Nikkaluoktě rozhodně nashledanou!! Háček